Budova vedle městského úřadu ve Fryštáku sloužila dříve jako kino. Po ukončení provozu po roce 2000 se jednou za čas otevřela pro pár divadelních představení, ale jinak chátrala.
V roce 2025 budova kina prošla rekonstrukcí, aby se proměnila v Kulturní a kreativní centrum Fryšták – Zádvoří 43, což byla velká investice města do oživení kulturního života. V nově zrekonstruovaném sále působí také nekomerční Filmový klub Fryšták. Cílem klubu je promítání filmů pro širokou veřejnost.
Facebook filmového klubu
Promítá se vždy první neděli v měsíci od října do dubna. Vstupné je dobrovolné a na místě je připraveno i drobné občerstvení. V případě velkého zájmu jsou možné i častější projekce nebo filmy pro náročnějšího diváka. Čas ukáže, jak velký bude zájem.
Historie kina ve Fryštáku
Historie kina ve Fryštáku, stejně jako v mnoha menších městech, je spojena s rozvojem kultury a společenského života v 20. století. Ačkoli se nám nedochovaly podrobné záznamy o úplných počátcích, víme, že Fryšták měl své místo, kde se promítaly filmy, a to již v dřívějších dobách. Z dostupných útržků informací vyplývá, že bývalé kino ve Fryštáku fungovalo jako důležité kulturní centrum.
Kino ve Fryštáku také fungovalo v sokolovně, kde se pod balkonem nachystaly židle, které se po promítání uklízely. V sále se musela vytřít podlaha, aby se mohlo opět cvičit. O provoz kina na sokolovně se starala paní Adamíková a pan Knedla. Později se promítání přesunulo do samostatného kinosálu vedle radnice.
Dětský filmový festival s mezinárodní účastí
Významnou kapitolou v historii Fryštáku byl Dětský filmový festival, jehož část se zde konala. Iniciátorem byl tehdejší ředitel ZŠ Jaroslav Pavlík, který paní učitelku Knedlovou pověřil vedením filmového kroužku. S dětmi jezdili do filmových ateliérů ve Zlíně, kde jim promítali filmy a ptali se na jejich názor. Podle fryštáckych dětí pak řadili filmy do věkových kategorií. Některé filmy, které byly jinde zakázané, se promítaly jen pro ně. Proto byl taky filmový kroužek zrušen, protože „děcka viděly to, co vidět neměly“.
Poté se podařilo část festivalu přenést do Fryštáku. Objevily se tady i významné filmové osobnosti jako Milan Vošmik, Ota Hoffman nebo Tomáš Holý. Zatímco ve Zlíně trval festival týden až deset dní, ve Fryštáku to byl pouze jediný den, ale zato tím žila celá škola.
Konec kina a jeho důvody
Běžné promítání v kinosále přestalo v okamžiku, kdy se začaly objevovat širokoúhlé filmy, protože Fryšták neměl potřebné plátno ani vybavení. Do kina navíc přicházely „ohleděné“ filmy, což znamenalo, že na promítání chodilo málo lidí, někdy jen sedm až deset diváků. Město muselo doplácet na provoz kina, a tak promítání skončilo. Konec kina se datuje do 90. let, možná až kolem roku 2000. Pokusy o obnovu již nebyly úspěšné.
Až v roce 2025 je budova kina proměněna na kulturní centrum, což je dalším krokem k rozvoji kulturního života ve Fryštáku.