Ve Fryštáku v sobotu před Popelcem vodíme medvěda. Tento úžasný zvyk obnovila v roce 2010 skupina kamarádů a nadšenců, kteří později založili spolek Rozruch. A od té doby vodíme medvěda fryštáckými ulicemi pravidelně a za každého počasí.
Tehdejšímu Rozruchu za to patří velký dík, protože obnovili tradici, která upadla na víc jak čtyřicet let v zapomnění. Podle knihy Město Fryšták z roku 1996 probíhalo Vodění medvěda pod záštitou fryštáckého divadelní spolku asi do 70. let 20. století.
Co je „Masopust“?
Slovo masopust je doloženo již v druhé polovině 9. století z doby příchodu Cyrila a Metoděje na naše území. Tehdy však označovalo jen posledních několik dní před velkým předvelikonočním půstem. Slovo masopust není odvozeno od slova půst, ale od slov „opustit od masa“ nebo „odložit maso“. Je tak doslovným překladem italského carneval „carne levare = zanechat maso“. Karnevalová masopustní tradice je stejná na celém světě. Nejslavnější je třeba v italských Benátkách nebo v Rio de Janeiru, i když kostýmy slunného Ria jsou zcela odlišné od těch našich.
Stanovení termínu masopustního úterý (posledního dne masopustu) je docela složitý matematicko–astronomický výpočet. Nejprve se určí termín Velikonoc. Velký pátek je první pátek, který následuje po prvním jarním úplňku (první úplněk po 21. březnu). Datum Popeleční středy se vypočítá tak, že se od pondělí toho týdne, ve kterém jsou Velikonoce, odečte 40 dní. Masopustní úterý je konec masopustu a předchází Popeleční středě.
I když je Masopustní úterý pohyblivý svátek, traduje se k němu i řada pranostik, např.:
- “Masopust na slunci – pomlázka u kamen”
- “Konec masopustu jasný – len krásný”
- “Krátký masopust – dlouhá zima”
Masopustní koblížky jsou typickým pečivem. Smaží se na oleji v kastrůlku. A proč zrovna kulaté, vypečené koblížky? Možná proto, že připomínaly lidem hřejivé slunce, které bývalo v únoru tak málo vidět.
Slova fašank, fašanky, fašang, jsou původem německá a sestávají ze slov pro půst a výčep, v překladu tedy „výčep nápojů před započetím půstu“.
Masopustní svátky
Masopustní průvody s maskami na Hlinecku ve východních Čechách byly roku 2010 zapsány na seznam nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO. Tam se masopustní průvod zachoval v téměř autentické podobě a místní jsou hrdí na to, že některé masky se za poslední 190 let téměř nezměnily.
Později se slovem masopust označovalo celé období od svátku Tří králů (6. ledna) až do úterý před Popeleční středou. Popeleční středa je ale svátek pohyblivý, může tedy v jednom roce připadnout na začátek února a v dalším třeba až na březen. Takže masopust trval v jednom roce jen měsíc a v jiném skoro dva. Celý masopust býval obdobím hodování, veselí a nabírání tukových zásob. Během něj probíhaly taneční zábavy, zabijačky a také svatby. Říkalo se, že kdo se v masopustu neoženil, často pak musel čekat celý rok. Poslední tři dny, tedy masopustní neděle, pondělí a úterý, bývaly označovány jako fašanky, ostatky, končiny či přímo masopust. V tu dobu zábavy vrcholily a probíhaly různé rituální úkony s průvody masek. Masopustní úterý se končilo taneční zábavou s tzv. „pochováváním basy“. Basa se musela pochovat před půlnocí, poté už veškerá zábava skončila a následoval čtyřicetidenní půst od jídla, zpěvu i tance jako příprava na svátky velikonoční. Na Popeleční středu ráno se naposledy konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne ještě byla povolena kořalka. Oběd však už byl přísně postní, což většinou bývala čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice nebo pečené brambory.
V mnoha dědinách i městech dostávala chasa od místního starosty „právo“ převzít na třídenní fašankové období nadvládu nad městem. Chasa vládla podle svého uvážení, pořádala zábavy, udržovala pořádek ale i např. „soudila“ prohřešky místních obyvatel. V tomto období každý mohl otevřeně říkat, co si myslí. Žertem se vyjadřovaly pochvaly ale i nepříjemné věci například na účet vedení města.
Dnes se masopustní zvyky a průvody slaví o víkendu před Popeleční středou, protože úterý je dnem pracovním. Průvody masek jsou stále populární ať na dědinách nebo ve větších městech. Tam se fašank stává jistou formou festivalu, protože se pojí třeba s hudební koncerty, jarmarky a s vystoupeními folklórních souborů či jiných tanečních těles.
Vodění medvěda ve Fryštáku
Masopustní obchůzka začíná v Dolní Vsi, pokračuje přes náměstí a ulici Komenského až do Mexika. V čele průvodu jde medvěd vedený na provaze jako symbol zdraví a plodnosti. Medvěd v každém stavení vytancuje přítomné ženy a dívky, a která děvčica si na něj byť jen prstem sáhne, bude určitě do roka kolébat. Maska slaměného koně nebo pohřebenáře (člověka oblečeného ve slámě s vysokou čepicí) symbolizuje hojnou úrodu. V průvodu se dále objevují masky jako kominík, řezník, kněz, smrtka, cikánka, žid nebo různé zvířecí masky.
Masopustní obchůzka ve Fryštáku začíná v Dolní Vsi, pokračuje přes náměstí a ulici Komenského až do Vsi Horní. V čele průvodu jde medvěd vedený na provaze jako symbol zdraví a plodnosti. Medvěd v každém stavení vytancuje přítomné ženy a dívky, a která děvčica si na něj byť jen prstem sáhne, bude určitě do roka kolébat. Maska slaměného koně nebo pohřebenáře (člověka oblečeného ve slámě s vysokou čepicí) symbolizuje hojnou úrodu. V průvodu se dále objevují masky jako kominík, řezník, kněz, smrtka, cikánka, žid nebo různé zvířecí masky.
Oblibu si čím dál více získávají moderní kostýmy – postavy z filmů, pohádek a mnohé další. Pod nohy masopustníkům vyhrávají neúnavní muzikanti pod Štefanovým vedením. Zpívají se jak tradiční fašankové písně, tak i lidovky všeho druhu. Zvoní se u každých dveří, a kde jednou otevřou, otevřou už vždycky. Na některých místech se během let vytvořila „občerstvovací stanoviště“, kde se na pohoštění podílí více sousedských rodin. Je krásné procházet ulicí Komenského a vidět u cesty stolečky s přichystanými pochutinami. Tradiční koblížky nikdy nechybí a hospodyňky se předhánějí, které se více povedou. Velmi důležitou součástí obchůzky je zastavení na náměstí. Zde probíhá „předání klíče“, kdy starosta oficiálně předá masopustnímu průvodu klíč od města Fryštáku a povolí maskám veselit se, dovádět a i trochu zlobit.
Pravidelně je na náměstí ustanoven „Fryštácký lihový soud“, který spravedlivě soudí a trestá provinilce proti masopustnímu pořádku. Celý vtipný program je zakončen společným zpíváním. Základní koncept obchůzky je stejný jako před 100 lety. Ale jak se mění doba, mění se i medvěd. Každý rok se přidává něco nového, aby byl tento zvyk pro lidi stále zajímavý a živý. Nachází k nám cestu i mladší ročníky a dokonce celé rodiny s dětmi. Jednu jistotu však máme, medvěd Lojza je stále stejný. Obchůzka končí pozdě odpoledne. Ale jedem dál, protože následuje „BRUMBÁL“! To je večerní zábava plná tance a zpěvu, jejímž vrcholem je „pochovávání basy“.
Pochovávání basy a fašanková zábava
Pochovávání basy je poslední rozloučení s basou, takový vtipně ztvárněný pohřeb. Basa totiž tvrdí muziku a když není basa, muzika nemůže hrát. V období půstu opravdu muziky hrát nesměly, nekonaly se plesy ani žádné zábavy. Představení začíná smutečním průvodem, který doprovází hlasité kvílení „plaček“. Následují promluvy faráře a kostelníka, jejich vtipné dialogy, modlitby v komolené latině a pikantní narážky na místní obyvatele a dění ve městě v uplynulém roce. Dovoleno je vše, nikdo se o masopustu nemá právo urazit. V některých dědinách dokonce basu symbolicky pochovávali do země. V dnešní době se již půst tolik nedodržuje, takže zábava pokračuje, i když je basa pochovaná.
