Píše se desátý únor a den je jako malovaný. Sluníčko se činí a svítí tak, jak jen únorové slunce svítit může. První účastníci průvodu se pomalu scházejí. A už propuká všeobecný jásot, medvěd Lojza přijíždí na bicyklu… Kličkuje ulicí a všechny hlasitě a radostně zdraví. Máme medvěda, máme muziku, tož možeme začít, ne? Nemožeme, dyť tu skoro nikdo není… Muziko, zahraj, ať je nám veseleji! Hned se rozezní první tóny čardáše. Má tu někdo slivovicu? Musíme se rozcvičit. Slivovica se našla, pohárky také a hned je nám veseleji i tepleji. Ale to už vidíme přicházet další skupinky masek. Už je nás dost, můžeme vyrazit. Dolní Ves snad ještě spí, protože nám nikdo neotvírá, vždyť se nám medvěd začne nudit! Ale naši skalní nikdy nezklamou, ti nás i letos čekají s bohatým pohoštěním a úsměvem na rtech!
Na náměstí nás čeká překvapení, největší divácká účast v historii! Paní místostarostka se s přehledem ujímá svého „darovaného“ úkolu od pana starosty. Ceremoniálně předává medvědovi klíč od města a nezdráhá se být součástí našeho kulturního programu. Ten je jako každý rok veselý, provokativní a ostrý. Vznášíme náročné požadavky na vedení města, jsou souzeni provinilci proti masopustnímu pořádku a soudce uděluje tvrdé tresty… Prostě legrace jak hrom, při které se všichni od srdce zasmějeme. Nakonec si společně zazpíváme „Dolů přes Fryštáček“ a odborná porota vyhlásí nejnápaditější masky.
– Filípek Michálek – „mušketýr“ a zároveň nejmladší účastník – cena paní učitelky Knedlové
– Dorotka Belková – „Nastěnka“ s nejdelším copem – cena paní místostarostky
– Radka Vitovská – „Večerníček“ – cena medvěda Lojzy
A teď hurá do ulice Komenského! Tam už to také žije. Stolečky podél cesty se prohýbají pod dobrotami, ani koblížky nechybí! Je to pastva pro oči i pro mlsné jazýčky. Medvědovi nastává šichta, skoro se nezastaví. Tancuje a tancuje, aby naše fryštácké ženy a dívky byly plodné, zdravé a krásné. Muzika stupňuje tempo, masky tancují a zpívají a celý průvod se valí dál a dál, přes Mexiko až na Žabu. Udělujeme velkou pochvalu všem, kteří zvládli ujít celou trasu, protože je to víc než 3 kilometry! Ale to ještě není konec… Večer nás čeká „Fašankový brumbál“. Takže rychle domů, ale doma žádné polehávání natož spaní! Rychle se osprchovat, navonět, hodit se do gala a šup k Žákům. Tam už vyhrává skvělá cimbálová muzika Podřevnicko ze Zlína. Sál praská ve švech, je úplně plno. Ale stojí to za to. Pochovávání basy tentokrát budí takový ohlas, potlesk a vlny smíchu, že i hlavní farář Zdeňa vypadne na chvíli ze své role a musí se „vychechtat“. Plačky neúnavně kvílí, lkají a prozpěvují smuteční písně nad zesnulou basou. Co vám budu říkat, byla to pecka a už teď se těšíme na příští rok!
Letos jsme vytvořili první vydání tiskoviny o vodění medvěda ve Fryštáku. Tento „Medvědník“ je plný krásných fotek z předešlých ročníků. Je v něm také mnoho zajímavých informací týkajících se masopustu obecně. Každému, kdo nám letos otevřel, jsme věnovali jeden výtisk jako poděkování. Pokud by měl někdo o Medvědník zájem, pište na email rozruch.frystak@gmail.com.
Děkujeme městu Fryšták a firmě Obalprint, Romanu Sehnalovi, „pochovávačům basy“ Zdeňovi Macháčkovi, Martinu Peprníkovi a Honzovi Barákovi, ženskému sboru Šikovnice pod vedením Terezy Belkové, všem průvodovým muzikantům, CM Podřevnicko, paní místostarostce Markétě Halaštové, paní učitelce Sylvě Knedlové, Radkovi Modlitbovi a panu Zichovi z Hostince u Žáků. Velký dík patří také účastníkům průvodu a vám všem, kteří jste nám otevřeli a připravili pro nás pohoštění, moc si toho vážíme!
